Symphytum officinale - kostival lékařský

Symphytum zahrnuje přibližně 20 až 30 druhů, rostoucích primárně v Eurasii, nejvíce v oblasti Černého moře.

Popis:

Vytrvalá, drsně chlupatá, až 140 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, chlupatá, dole hranatě křídlatá, obvykle větvená. Lodyžní listy střídavé, sbíhavé, vejčitě kopinaté až kopinaté, přízemní a dolní s křídlatým řapíkem, horní přisedlé, všechny s vyniklou žilnatinou, chlupaté. Květy v mnohokvětých dvojvijanech a vijanech vyrůstajících v paždí horních listů, modrofialové, vzácně růžové nebo bílé. Kvete v V až VII.

Stanoviště:

Příkopy, břehy, vlhké louky, lužní lesy, křoviny, zaplavovaná pole, vlhká rumiště, podél cest, preferuje půdy vlhké, hlinité i jílovité, výživné, slabě kyselé až slabě zásadité, stanoviště polostinné.

Rozšíření:

V ČR po celém území od nížin až do vyšších podhorských oblastí roztroušeně až hojně, jen v západních Čechách řidčeji. Celkově roste na západě od Irska a severního Španělska až na východě po Střední Asii, chybí nebo jen vzácně v jižních a severních oblastech Evropy, druhotně byl zavlečen do Severní Ameriky.

Léčitelství:

Kostival patří už od středověku k významným léčivým rostlinám (uvádí jej již ve 12. století sv. Hildegarda pod názvem Consolida). Obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin aj. Sbírá se zejména kořen, méně list. Kořen se sbírá na jaře před začátkem vegetace nebo na podzim (září, říjen), přednostně se užívá čerstvý, lze jej uskladnit v písku podobně jako mrkev nebo křen. Možno jej ale i sušit a to po omytí a rozpůlení na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.
Droga ovlivňuje krevní oběh, působí mírně projímavě, hlavně však zmírňuje bolest a podporuje regeneraci tkání. Dle J.A.Zentricha pomáhá hojit zlomené kosti, příznivě působí při zánětech, podvrknutí, výronech, pohmožděninách, bércových vředech, menších popáleninách či omrzlinách, podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt, na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem. Zevně se aplikuje obvykle jemně strouhaný čerstvý kořen nebo kašička uvařená z mletého, sušeného kořene a vody. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku. Na hojení drobnějších hnisajících ran je účinná i kostivalová mast připravená povařením strouhaného čerstvého kostivalového kořene se sádlem.
Upozornění: Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v kostivalu, u kterých je podezření z karcinogenity a z možnosti poškození jater, se v poslední době nedoporučuje vnitřní užívání kostivalu a pokud ano, pak jen krátkodobě a v malých dávkách.

Kostival v Českém herbáři z roku 1899:

Kostival lékařský (Symphytum off.) jest rostlina vytrvalá; roste u příkopů, na březích, na lukách, má tlustý dužnatý kořen, který nemá vůně, ale za to chuť ostrou, moc stahující, pročež užívá se ho proti průjemu, při chrkání krve, úplavici, proti vředům. Zevně se dává co obkladek na zlomeniny. Sliz z kořene toho účinkuje dobře při ranách, vředech, jež hnisají; odvar, pije-li se, léčí souchotě a vůbec neduhy plicní, šťáva kořene pitá s vínem léčí chrkání krve. Prášek užívá se proti krvácení z nosu; obkladky dávají se na vředy, otoky, žlázy ztvrdlé a pod.

Pro zvířata hodí se tento lék vůbec tam, kde potřebí prostředků slizovitých, avšak nehodí se při zánětech; za to prospívá velice při prudkých průjemech.

Dává se koním 30-60, ovcím, kozám, prasatům 15 až 30, kočkám a psům 2-4 gr. vždy za 1-3 hod. buď jako odvar, 1 část kořene a 10-15 částí vody, což svaří se na polovici a přidá se dle okolností i jiný lék, na př. opium, heřmánek a pod. Zevně užívá se prášku z kořene při krvácení neb pohmožděninách.

www.botanika.wendys.cz