Pupava bezlodyžná kořen řez. (50g)

Nízká, vytrvalá bylina. Lodyha silně zkrácená, listy nahloučeny v přízemní růžici, peřenolaločné až peřenosečné, často na rubu pavučinatě vlnaté, úkrojky přisedlé širokou bází, pichlavé, vřeteno křídlaté. Jediný úbor nejčastěji 4 až 6 cm v průměru, obsahuje jen bílé až nahnědlé trubkovité květy. Bílé zákrovní listeny jsou hydroskopické, při vlhkém počasí se ohýbají dovnitř a vytváří nad lůžkem stříšku. Kvete v VI až IX.

Stanoviště:

Suché louky, pastviny, meze, stráně, lesní okraje, vřesoviště, preferuje půdy hluboké, suché, kamenité, umístění teplé.

Rozšíření:

V ČR hojně od nížin po horské oblasti, místy však zcela chybí (např. severozápadní Čechy).

Léčitelství:

Obsahuje polysacharid inulin, silice (asi 1,25%) s hlavní složkou karlinaoxydem a karlinenem, pryskyřice, třísloviny a enzym srážející mléko.
Sbírá se kořen (Radix carlinae) a to buď na jaře (květen) nebo na podzim. Kořen se po vyrýpnutí omyje, rozdělí na menší části a suší ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Droga se uplatňuje zejména v urologii, působí močopudně, potopudně, zlepšuje činnost ledvin, urychluje vylučování odpadních látek z těla, má ale i účinky fytoncidní, zlepšuje chuť k jídlu, působí dobře při zánětu či zvětšení prostaty, při zánětu močových cest, desinfikuje střeva, zevně lze pupavu použít ve formě koupele při plísňových onemocněních, hnisavých kožních afekcích nebo na ekzémy.
Nejčastěji se droga podává ve formě prášku a to 3x denně na dvě špičky kulatého nože nebo ve formě nálevu (4 sklenky denně). Čaj nebo odvar z 15 až 30 g na ½ l vody se osvědčil proti katarům, nachlazení, zahlenění, nebo při potížích spojených s funkcí ledvin, močových orgánů i žaludku.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Další užití:

Květní lůžko je jedlé, má chuť podobnou kedlubně.

Pupava v Českém herbáři z roku 1899:

Pupava veliká (Carlina acaulis) roste v Evropě střední a kvete v červenci až do září. Símě dozrává na podzim. Kořen obsahuje olej, jenž voní příjemně, má chuť ostrou, kořennou. Užívá se proti katarrhům, šlemům a sice jako thé. Také pro dobytek se potřebuje. Kořen v octě vařený čistí kůži a zahání bolení zubů; léčí též rány a vředy.

Jiné druhy potřebují se též za léky, jeden druh vydává pryskyřici jakousi, která se potřebuje proti tasemnici; také lep se upravuje z ní; kořen a okvětí se také jedí a proto se rostlina ta pěstuje.

www.botanika.wendys.cz