Máta nať (50g)

Mentha zahrnuje asi 12 až 15 druhů s původním rozšířením v mimotropických oblastech severní polokoule, v severozápadní Austrálii a na Novém Zélandu.

Popis:

Druh vzniklý zkřížením máty vodní (Mentha aquatica) a máty klasnaté (Mentha spicata).
Vytrvalá, 40 až 80 cm vysoká bylina s nadzemními plazivými výběžky. Lodyha lysá nebo roztroušeně chlupatá, 4hranná. Listy vstřícné, úzce vejčité až podlouhlé, špičaté, řapíkaté, zubaté. Květy v hustých lichopřeslenech vyrůstajících z paždí listů, koruna světle růžová až světle fialová. Kvete v VII až IX.

Rozšíření:

V ČR pěstována, velmi vzácně zplaňuje, vznikla zřejmě v západní Evropě, v současnosti pěstována v mírných klimatických pásmech celého světa.

Léčitelství:

Sbírají se listy (Folium menthae piperitae) nebo kvetoucí nať (Herba menthae piperitae) několikrát do roka vždy před rozkvětem. Droga se suší ve stínu co možná nejrychleji (při pomalém sušení hnědne) nebo za umělých teplot do 35 °C (při vyšších teplotách může docházet ke ztrátě silice).
Listy obsahují silici (1 až 2,5%) s hlavními složkami mentholem (asi 50% z obsahu všech silic), menthonem (asi 10%), menthofuranem, sabinem, piperitonem a dalšími a dále asi 5 až 6 % tříslovin, hořčiny a flavonoidy.
Máta peprná odstraňuje křeče a to zvláště v trávícím ústrojí, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a svíravě. Dle J.A.Zentricha je vhodné ji použít i při nadýmání, podporuje funkci jater, snižuje bolestivost při nemocích trávícího ústrojí, příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní a žlučníku, mírně snižuje krevní tlak, inhalace jejích par je výborným prostředkem při zánětlivých chorobách dýchacích cest. Preventivně lze máty použít zejména u chorob žlučníkových a jaterních. V arabských zemích je oblíbený povzbuzující zelený čas s příměsí asi 5% máty peprné (u nás se prodává pod názvem Tuareg). Zevně lze máty použít v koupeli při nervových onemocněních, revmatismu a při kožních vyrážkách. Je-li podávána samostatně, připravuje se odvar z jedné až dvou kávových lžiček drogy na 200 ml vroucí vody, častěji je však podávána v kombinaci s dalšími bylinami. Máta by se nikdy neměla podávat dlouhodobě a v nadměrných dávkách. Zcela kontraindikována je u osob alergických na methol a u nemluvňat!

Pěstování:

Mátě se daří v teplých a slunných polohách, v lehčích, humózních a nevápnitých půdách s dostatkem vláhy. Množí se dělením trsů nebo řízky z výběžků.

Máta v Českém herbáři z roku 1899:

Máta (Mentha), rozeznává se několik druhů, máta kadeřavá v zahradách, má chuť a vůni příjemnou; potřebuje se v lékařství; máta peprná pěstuje se v zahradách; čerstvá má chuť kořennou, též vůni silnou.

Užívá se za lék proti žaludkovým neduhům, nadýmání, průjemu; zevně přikládá se sušená neb čerstvá. Odvar potřebuje se též proti bolení, které předchází čmýru.

Voda z máty upraví se, když 1 libra nati a 12 liber vody svaří se na 4 lib.

Olej mátový potřebuje se k mazání při křečích a ochrnutích.

Tinktura připraví se z 3 kventlíků oleje máty kadeřavé, půl kventlíku oleje máty peprné, jež rozpustí se v 1½ mázu líhu 90% a procedí; syrup mátový upraví se z nati, jež ve vodě se vaří, a přidá cukr.

Také výtažky a pilulky (kuličky) připravují se z máty neb jejího oleje.

Máta vodní (Mentha aquatica) má vejčité chlupaté listy, posázené žlázami olejitými; květ fialově červený. Listí sbírané známo v lékárnách pode jménem folia menthae crispae. Odvar listů těch s bílým vínem zahání červy (škrkavky), působí na moč a větry.

Listí rozmačkané zahání bolení v hlavě; hojí také bodnutí včel neb vos. Utřené listí, přindáme-li k nosu, čistí a sílí mozek; působí dobře také při mdlobách. Přidá-li se k němu heřmánek, rozseká a svaří ve víně (půl litru s vodou smíšeného) v pytlíčku a lisuje-li se to pak, poslouží to za obklad pro rodičky (šestinedělky), zahánějíc bolesti, které časem následují porod.

[přejít do tohoto starého herbáře]

www.botanika.wendys.cz