Hluchavka květ (50g)

Použití:
Používá se jako odkašlávací prostředek, k rozpouštění hlenů. Uplatňuje se také jako prostředek při chorobách močových cest. Květy a mladé lístky hluchavky používáme do salátů při jarních očistných kůrách.

Lamium zahrnuje přibližně 40 druhů, které rostou v Evropě, severní Africe a v Asii, některé druhy byly zavlečeny i na další kontinenty.

Popis:

Vytrvalá, 20 až 60 cm vysoká pýřitá bylina s podzemním výběžkovým systémem kořenů, které se často rozrůstají do širokého okolí. Lodyha vystoupavá, nevětvená, hranatá, dole fialově naběhlá, v horní polovině chlupatá. Listy vstřícné, jemně chlupaté, řapíkaté, čepel vejčitá, na bázi srdčitá až zaokrouhlená, na vrcholu zašpičatělá, na okraji pilovitá. Květy takřka přisedlé, ve 2 až 6 oddálených lichopřeslenech, koruna bílá až krémově bílá. Plodem jsou tvrdky. Kvete v V až IX.

Stanoviště:

Rumiště, skládky, komposty, lemy zdí a plotů, zdevastované plochy, příkopy, zanedbané parky, hřbitovy a zahrady, zbořeniště, preferuje čerstvě vlhké až mírně vysýchavé, na dusík bohaté půdy.

Rozšíření:

V ČR na celém území od nížin až po horní hranici podhorského pásma hojně, ve vyšších polohách spíše nahodile, nejčastěji v blízkosti lidských sídel, rekreačních zařízení apod. Celkově v Evropě na severu až po Irsko, Skotsko, jižní Skandinávii a Pobaltí, na východě až po jižní Sibiř a Himaláj, na jihu zasahuje od severního Španělska, severní Itálie, severní části Balkánu, přes Rumunsko na Ukrajinu a částečně i na Kavkaz a do Íránu. Zavlečena byla na Island, do Severní Ameriky, na Nový Zéland.

Léčitelství:

Sbíranou částí je květ (Flos lamii albi), pro koupele je možno využít i celou nať (Herba lamii albi). Květ se vytrhává za suchého počasí v květnu až září a suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo uměle při teplotách do 40 °C. Usušená droga snadno vlhne a hnědne, čímž se stává nepoužitelnou.
Obsahuje slizovité látky, katechinové třísloviny, cholin, silice, alkaloid stachydrin, flavonoidy, biogenní aminy, aponin, organické kyseliny a glykosid, v nati je méně účinných látek, navíc však obsahuje minerály a stopové prvky.
Hluchavka snižuje místní dráždivost a působí jako mírně svíravý prostředek. Saponiny usnadňují uvolňování hlenů, droga má také účinky protizánětlivé, močopudné, uklidňující, vytváří ochranný povlak na sliznicích dýchacího a trávicího ústrojí. Hlavní oblastí použití je dle J.A.Zentricha gynekologie, neb pomáhá při bílém výtoku a nepravidelné menstruaci a zároveň zklidňuje, což je při těchto obtížích důležité. Hluchavka také upravuje střevní činnost a ve směsi s kopřivou působí jako antiastmatikum. Sedací koupel z celé rostliny napomáhá při svrašťování ledvin a při křečovitých bolestech dělohy. Při vředech a křečových žilách se osvědčila náplast z vyvařené nati. Kombinací pití hluchavkového vývaru a zevních obkladů lze příznivě ovlivnit některá onemocnění sleziny.
Nálev se připravuje z jedné čajové lžičky drogy přelité 200 ml vroucí vody. Na sedací koupel se použije 20 až 30 celých rostlin, z nichž se připraví 3 l nálevu, který se vlije do koupele.

Hluchavka v Českém herbáři z roku 1899:

Hluchavka (Lamium) má přímé, 1-2 st. vysoké čtyřhranné lodyhy, roste v lesích, plotech, houštinách; rozeznává se několik druhů, z nichž hlavnější jsou: bílá (L. album) a plamatá (skvrnatá, L. maculatum); prvnější má květy bílé, druhá pak červené. Rostliny té užívá se jako léku proti katarrhu, a bere se zvláště květ k této potřebě; nať potřebuje se za lék proti bělotoku.

Odvar nati také proti záškrtu a voleti se užívá.

 www.botanika.wendys.cz