Třapatka nať (50g)

Svou krásou se třapatka řadí mezi nejdekorativnější rostliny. Její mimořádné vlastnosti, zvlášť to, že podporuje odolnost vůči nemocem se nazývá i rostlinou nového milénia.

Použití: 
- zvyšuje celkovou imunitu organismu
-při nachlazení, kašli, horečce
- vede k aktivaci bílých krvinek (lymfocytů)
- vykazuje značnou antibiotickou aktivitu proti bakteriím i virům
- preventivně v chřipkovém období
- při infekcích dutiny ústní, hrtanu, dýchacích cest 
- při bolesti hlavy a herpes simplex
- při chronických zánětech kloubů - při žaludečních vředech
- při léčbě prostaty, močových cest (infekce)

Zevní použití drogy je na špatně se hojící rány, chronické vředy a popáleniny. V lidovém léčitelství se používá při otocích lymfatických uzlin, žaludečních spasmech a při štípnutí hmyzem.

Obsah: 50g                                                                                              Původ: EU

 

 

Vytrvalá, až 1 m vysoká bylina. Lodyha přímá, drsně chlupatá. Listy řapíkaté, kopinatě vejčité, drsně chlupaté, na okraji pilovité, řapík žlábkovitý. Květní úbory jednotlivé, koncové, jazykovité květy nachové, trubkovité květy hnědé, umístěné na vyklenutém květním lůžku, plevky z květů vyčnívající a pichlavé (odtud je také odvozen latinský rodový název rostliny, neboť slovo echinátus znamená ježatý nebo ostnitý jako ježek). Kvete v VII až IX.

Původ:

Severní Amerika.

Léčitelství:

Užívá se zejména kořen, ale také květ nebo list. Kořen se dobývá na podzim ze 3 až 4 letých rostlin, listy je nejlépe sbírat v době květu rostliny.
Obsahuje estery mastných kyselin, polysacharidy, seskviterpenické alkoholy, dihydroxinardol, silice, třísloviny a další látky.
Droga výrazně posiluje funkci imunitního systému, má značné účinky desinfekční (pomáhá likvidovat mnoho druhů virů, bakterií, prvoků i hub), tlumí vnímání bolesti, působí jako afrodisiakum a předmětem zkoumání je i její potenciální protinádorové působení.
Vnitřně se užívá zejména v případech, kdy je potřeba zvýšit obranyschopnost organismu, tj. např. v období chřipek nebo nachlazení, a ke stejnému účelu ji lze použít i preventivně. Zevně se aplikuje na nejrůznější poranění, spáleniny, ekzémy, opary, křečové žíly, hemoroidy apod. Doporučována bývá i pacientům, kteří podstupují léčbu chemoterapeutiky nebo ozařováním, neboť dokáže zvýšit množství bílých krvinek, které jsou často těmito léčebnými metodami více či méně likvidovány.
Podává se obvykle ve formě tinktury (100 g čerstvého kořene se maceruje 7 dní v 500 ml 60 % lihu), někdy i ve formě odvaru, což se ale jeví jako méně účinné, neboť sušením se účinnost drogy poněkud snižuje. V prevenci se užívá jedna čajová lžička tinktury denně, v době nákazy lze dávku zvýšit až na jednu čajovou lžičku každé 3 hodiny.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Pěstování:

Jde o poměrně nenáročnou rostlinu, které vyhovuje chudší, kamenitá, dobře propustná, mírně kyselá půda a slunné stanoviště. Množí se semeny, dělením trsů nebo kořenovými řízky. Pěstuje se v několika odrůdách, které se liší barvou květů (purpurové jazykovité květy a oranžové trubkovité, růžové jazykovité a hnědé trubkovité, bílé jazykovité a žluté trubkovité).

 

 www.botanika.wendys.cz