Máte nejaké dotazy? Zavolejte nám na +420 777 866 620

 

Podporuje mojeID

KONTAKTY

Solia, spol. s r. o.
Rybná 716/24
11000 Praha 1 - Staré Město
tel: +420 773 966 622
napište nám
Korespondenční adresa: Česká 248, 46841 Tanvald
Provozovna a výd. místo: Česká 248 468 41 Tanvald

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

Naše cena: 85,00 Kč
skladem
Naše cena: 90,00 Kč
skladem
Naše cena: 199,00 Kč
skladem

ZBOŽÍ V AKCI

Naše cena: 109,00 Kč
skladem
Naše cena: 180,00 Kč
skladem
Naše cena: 950,00 Kč
skladem

Vážení a milí zákazníci, od 15.12.2012 vstupuje v platnost další restriktivní nařízení EU, které nám zakazuje psát u všech bylin a přírodních přípravků k čemu jsou určeny a přikazuje veškeré tyto texty odstranit ze stránek. Více info ZDE


Nedejme si přírodu

 



HERBÁŘ ROSTLIN / Bříza bělokorá

Betula pendula - bříza bělokorá (bříza bradavičnatá, bříza bílá)

Syn.: Betula alba, Betula verrucosa, Betula atrata, Betula microlepis
Slovensky: Breza previsnutá

Čeleď: Betulaceae - břízovité

Rod

Pendula zahrnuje asi 120 druhů, které rostou v mírném a arktickém pásu severní polokoule.

Popis:

Strom až 25 m vysoký s oválnou korunou. Borka za mlada hladká, žlutavě až načervenale hnědá, později bílá až šedobílá, loupavá, v dolní části kmene popraskaná. Listy střídavé, řapíkaté, trojúhelníkovité až vejčité, dvojitě pilovité, ke špičce zúžené, za mlada chlupaté, později lysé. Květy v jehnědách, samčí jehnědy po 1 až 3 na konci loňských větévek, přisedlé, 3 až 7 cm dlouhé, převislé, žluté až žlutohnědé, samičí jehnědy 1 až 4 cm dlouhé, stopkaté, zelené, zpočátku vzpřímené, po opylení převislé. Kvete v IV až VI, plodit začíná ve stáří 10 až 15 let a dožívá se až 150 let.

Stanoviště:

Světlejší lesy a jejich okraje, paseky, rašeliniště, pastviny, skály, na půdách chudších, sušších, i extrémně kyselých, stanoviště světlé, ve stínu brzy umírá.

Rozšíření:

V ČR velmi hojně až do nadmořských výšek cca 1000 m. Celkově roste v Evropě na severu až po polární kruh, na jihu po Pyreneje a Apeniny, na východě až k povodí řeky Leny.

Léčitelství:

Sbírá se zejména list (Folium betulae), nejlépe brzy na jaře, nejúčinnější jsou mladé, ještě lepkavé listy. Suší se ve stínu, teplota při umělém sušení by neměla přesáhnout 40 °C. Brzy na jaře (březen) je možno sbírat i březové pupeny (Gemmae betulae) nebo stáčet mízu (tzv. březová voda či šťává), jež je nejhodnotnější ještě před rašením listů (do kmene se navrtá 1 až 2 cm hluboká dírka, do níž se vsune hadička, z které pak šťáva odkapává do nádoby).
Droga obsahuje flavonové glykosidy (cca 2%), silice (cca 0,05 až 0,5%, v pupenech až 6%), pryskyřice, třísloviny (5 až 9%), vitamín C, karoteny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, betulalbin, olej, cukr a fytoncidy.
Březové listy působí močopudně, užívají se proto zejména při chorobách ledvin a močových cest či při "vodnatelnosti", uplatní se ale také při revmatismu a dně (v čaji či koupeli), údajně snižují i hladinu cholesterolu. Březové pupeny se užívají při zánětu kostí, při odvápnění kostí, harmonizují činnost slinivky a sleziny, pomáhají léčit záněty ledvin. Březová šťáva se osvědčila při revmatismu a při nedostatečné činnosti ledvin a zároveň je to lidový prostředek k ošetření vlasů.
List se podává ve formě čaje (1 polévková lžíce drogy se přelije šálkem vařící vody, 10 minut se luhuje, berou se 3 dávky denně) nebo koupele. Z březové kůry a dřeva se destilací vyrábí dehet, jenž nachází uplatnění zejména při kožních chorobách.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.

Další užití:

Vzhledem k tomu, že bříza dobře snáší znečištěné ovzduší a nemá velké nároky na živiny, je ideální dřevinou pro zalesňování různých zdevastovaných území. Její dřevo se používá při výrobě nábytku či jako topivo.

Pěstování:

V parcích se pěstuje několik okrasných odrůd břízy bělokoré, např. "Delacarlica" s listy hluboce laločnatými, "Purpurea" s purpurovými listy, "Laciniata" s listy zastřihovaně dělenými, "Youngii" s polopřevislými větvemi aj.

Bříza v Českém herbáři z roku 1899:

Bříza (Betula), známý strom štíhlý, 30—80 stop vysoký, s bílou hladkou korou; listy jsou řapíkaté, skoro trojhranné, dvakrát pilovité, lysé. Roste v lesích v celé Evropě až daleko na sever; kvete začátkem máje.

Listí a kůra mají hořkou chuť a považují se od lidu za lék; kůra užívá se proti zimnici, listy ženou na moč, zapuzují škrkavky a přikládají se na vředy. Z jara navrtává se kůra, načež vytéká z kmene hojně šťávy sladkokyselé, jež potřebuje se proti neduhům močových ústrojů a proti vyraženinám.

Z poupat mladých lisuje se olej, který se užívá proti zimnici, tripru a zevně proti hostci a vředům a t. d.

Ve Švédsku kladou kožku bílou pod tlapadla, by tak vzbudili pocení nohou, jestliže se zarazilo. Také v jiných kožních nemocech užívá se listí březového; odvar jeho slouží k umývání svrabu; při lišejích a vodnatelnosti zahalí se tělo v listí březové, načež vyrazí pot. Jest několik druhů — vůbec platí o užívání jich totéž.

Jeden druh vyznačuje se kůrou temnou, která má zvláštní chuť a také co lék se užívá.

ZDROJ: botanika.wendys.cz


ZjBmNT