Jitrocel kopinatý, větší

Jitrocel kopinatý /Plantago lanceolata L./ Lidové názvy: beraní jazyk, psí jazýček, myší ocas, cendolín. Původ a výskyt: Jitrocel roste v Evropě, západní Asii a severní Africe. Zavlečeně roste po celém světě. Planě rostoucí jitrocel je dnes většinou kontaminován těžkými kovy nebo dusíkatými látkami. Proto jej pro léčivé účely raději pěstujeme. Použití: - proti kašli při chronickém kataru průdušek a při poruchách trávení - proti tvorbě žlučových kaménků - při žaludečních bolestech a křečích - proti zácpě - při poruchách dýchacích cest - při zahlenění, kašli, TBC, vykašlávaní krve a pro posílení organismu - při dně Ve starověkém Řecku je počítali k bylinám chladícím. Lonicerus radil: „Kdo máš bolení v krku, vezmi jitrocel, roztluč ho, vypij z něho šťávu a šťávou si potři krk. Semeno jitrocele se používalo proti tvorbě žlučových kaménků v dávce 8g denně. Při otocích nebo bodnutí hmyzem se oprané a rozdrcené listy přikládají na rány, které se pak výborně hojí. Velmi účinné je přikládat rozmačkané listy i na bercové vředy Obsahové látky: Obsahuje glykosid aukubin, slizy, fytoncidy, vitamin C, kyselinu křemičitou, třísloviny, hořčiny, minerální látky s vysokým podílem zinku a draslíku a další. Aukubin je velmi nestálý a při rozkladu způsobuje tmavnuti nesprávně sušené nebo ve vlhku skladované drogy. Příprava: Odvar - 1 polévková lžíce na ¼ l vody, vaříme 10 minut a poté přecedíme. Nálev – 1 čajovou lžičku sušených listů přelijeme ¼ l vroucí vody, necháme 5 minut louhovat a přecedíme. Droga nemá žádné nepříznivé účinky a čaj, i ze samotné rostliny, můžeme pít v obvyklém dávkování i delší dobu. RECEPTY: Nejdůležitějším přípravkem z jitrocele, známým z lidového léčitelství, jsou sirupy. SIRUP – libovolné množství sušených listů rozřežeme, vložíme do kamenné, skleněné nebo smaltované nádoby, zalijeme studenou vodou, aby byly listy ponořeny, a necháme 24 hodiny stát. Potom slijeme, do nálevu přidáme šťávu z čerstvých listů a o polovinu více cukru, než kolik váží tekutina. S cukrem vaříme 20-30 minut za občasného míchání. Po vychladnutí má být sirup o něco řidší než med. Při varu přidáme špetku soli, aby sirup hned nezcukernatěl. Můžeme přidat i několik lžic medu – jitrocelový sirup doporučuje lidová lékárna proti pálení v krku, proti rýmě, chrapotu, kašli, zahlenění, zánětu nosních dutin, zánětu průdušek, po zápalu plic, při astmatické bronchitidě a TBC. JITROCELOVÁ MAST – Vředy, popáleniny a naběhlé žlázy – dobře rozmačkáme 2 hrsti jitrocelového listu a smícháme s ½ kg škvařeného sádla. Necháme týden ve sklepě. Potom povaříme, prolisujeme přes síto, přidáme 250 ml čerstvé jitrocelové šťávy a povaříme do zhoustnutí. Pro lepší konzistenci lze přidat i trochu včelího vosku. Čajová směs na ZÁNĚT ŽLUČNÍKU – list jitrocele, nať lnice, kořen čekanky, kořen pampelišky, nať máty, nať řepíku – dvě lžíce směsi zalijeme ½ l vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vylouhovat. Přecedíme a pijeme 3x denně po třetině výluhu půl hodiny před jídlem.