Meduňka lékařská

Latinský název - Melissa officinalis Lidově zvaná melisa, včelanka, včelník, matečník, lemonika, planá máta. Pochází z východního Středozemí, ale odpradávna se pěstovala jako léčivá a medonosná rostlina. Vytrvalá, až 80 cm vysoká bylina, vonící po citrónu. Lodyha přímá až poléhavá, zaobleně 4hranná, větvená. Listy vstřícné, řapíkaté, čepel eliptická až vejčitá, pilovitá, hustě chlupatá až lysá. Květy ve 4 až 12 květých lichopřeslenech, které jsou přisedlé v úžlabí listenů, koruna dvoupyská, bílá, vzácně bleděmodrá, růžová nebo žlutobílá. Kvete v VI až VIII. Použití: - jako uklidňující prostředek, nejvíce v oblasti trávícího traktu (žaludeční neurózy) a srdce (srdeční neurózy, bušení srdce apod.) - zvyšuje sekreci žluče - zabraňuje tvorbě plynů, při nadýmání, při infekčních průjmových chorobách - zpomaluje tep, mírně snižuje krevní tlak, - posiluje centrální nervový systém - působí sedativně, uvolňuje křeče a napětí svalstva, u lehčích forem neurastenií, depresí, proti migréně, u alergií nervového původu (např. astma vyvolané stresem) - pomáhá při bolestech břicha - při nespavosti - při bolestivé menstruaci i v klimakteriu. Zevně lze meduňky použít na revmatické opuchliny, pohmožděniny a krevní podlitiny, u kojících žen při nebezpečí ztvrdnutí mléka v prsech. Obsahové látky: Meduňka obsahuje asi 0,1% silic (citral, citronelal, citronelol, geraniol, linalol), asi 4% tříslovin, kyseliny hydroxytriterpenové (např. kyselina ursolová), trochu hořčin, sliz, flavonoidy a minerální látky. Nálev se obvykle připravuje z jedné čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody - denně se pijí 2 až 3 šálky.