Plicník lékařský

Latinský název: Pulmonaria officinalis Lidové názvy: červený klíč, cicalka, tříbarevný kvítí, korálky, plucník, pľucník Vytrvalá bylina rostoucí v Evropě a částečně v Asii. U nás je poměrně hojný ve vlhkých lesích a v hájích. Plicník patří k mladým léčivým rostlinám. Začal se používat až v 18. století, kdy se odvar z květů a čerstvé listy doporučovaly při všech plicních onemocněních. Použití: - při každé nemoci plic a dýchacích orgánů - zápal plic a průdušek - astma, kašel - při vykašlávaní krve a zahlenění plic - při poškozeních sliznice střeva a žaludku po požití alkoholu, horkých jídel nebo nápojů - při léčbě bronchitidy - jako kloktadlo při bolestech v krku Účinným způsobem léčby různých nemocí plic a průdušek je inhalace, která je často účinnější než pití bylinkového čaje. Používáme ho jen krátkodobě během potřeby a nezvyšujeme dávkování. Obsahové látky: Saponin, kyselina křemičitá, tříslovina, sliz, flavonoidy, alantoin. Působí protizánětlivě a zvyšuje krevní srážlivost. Zvláštností květů plicníku je, že během rozkvětu mění svou barvu. Při rozkvétání jsou červené, postupně přecházejí do modro fialové barvy. Tak lze odhadnout, jak dlouho rostlina kvete. Použití: 1-2 lžíce přelijeme ½ l vařící vody, necháme 10 minut louhovat, poté přecedíme, osladíme medem a popíjíme během dne po doušcích. RECEPTY: Čajová směs proti různým nemocem plic: květ (list) plicníku, květ divizny, nať fialky, nať prvosenky, nať přesličky, list jitrocele – dvě lžíce směsi zalijeme ½ l vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme třikrát denně po třetině výluhu.