Pelyněk pravý, p. černobýl

Pelýněk černobýl Latinský název: Artemisia vulgaris L. Lidové názvy: absint, peluňka, polyň, nechrasť Vytrvalá, rozvětvená, až metr vysoká. Dává přednost teplým, zejména vápencovým podkladům s dostatkem dusíku. Roste na výslunných stráních, v křovinách, na pustých místech a na rumištích. Rostlina je silně aromatická a hořká. Použití: - při otrávení žaludku - při zvracení, nechutenství - poruchy tvorby žaludeční kyseliny, žlučníku a dvanácterníku - uvolňuje křeče trávicí soustavy - posiluje při chřipce a prochlazení - vyhání střevní parazity. Zevně se používá na unavené, napuchnuté, oteklé nohy i k obkladům na unavené a oteklé oči. Odhání hmyz, vrcholky rostlin se dávají mezi bílé prádlo proti molům. Pelyněk patří mez nejstarší léčivé byliny, byl známý už ve starém Egyptě a v Řecku. Ve starověku byl pelyněk černobýl symbolem naděje a pohody. Nepřekonatelná hořkost, která tkví v této rostlině, přivedla již 2000 let př. n. l. Egypťany na myšlenku vyrábět z pelyňku léčivé prostředky. V malých dávkách droga uklidňuje, v silnějších vyvolává nervozitu, ne nebezpečná v těhotenství a působí jako jakýsi druh návykové drogy. Upozornění: Dlouhodobé nebo nadměrné požívání nápojů z pelyňku může vést k poruchám nervové soustavy (křeče, snížení smyslového vnímání), i ke snížení intelektu. Obsahové látky: silice, glykosidické hořčiny, třísloviny.